Jára Cimrman, VCCP a difnbachie

Svojí přednášku bych s Vaším dovolením počal krátkým vysvětlením, co že se vlastně nachází pod záhadnou zkratkou VCPP. Jedná se o jeden z epochálních objevů Járy Cimrmana, který ve svém rozsáhlém díle popsal Drahoš Milný Dř.S.C (dopisovatel řádný společnosti cimrmanologické). Tento objev se v celém svém názvu zove "Všeobecný cimrmanův princip parity". Cimrman při svém velkolepém smyslu pro rovnoprávnost, pro rovnováhu symetrii a proporce, pro úplnost, důslednost a komplexnost nazírání pro odhalování a chápání a chápání protikladností, byl nezvratně přesvědčen, že nic si nezasluhuje aby bylo preferováno na úkor něčeho jiného, že potlačované naopak zasluhuje, aby bylo povzneseno, zanedbané hýčkáno a zvláště pak (a na to kladl zvláštní důraz) neobjevené objeveno, nalezeno, odhaleno.

Bystře odpozoroval z přírody i společnosti, že svět je mnohotvárný resp. mnohotvářný. Tam, kde je vidět jedna tvář, je žádoucí, nezbytné a také možné odhalit druhou, třetí atd., i když se o ní nevědělo, či byla pouze tušena, či ji bylo dokonce třeba vymyslet. Řekne-li se A musí se říct i B a také C Č D Ď…Ž. Když jsou bílkoviny, tak sakra musejí být také žloutkoviny , vedle měkkýšů musejí existovat tvrdýši, vedle slepýšů hluchýši, k prvokům nutně patří druhoci, třeťoci až n-ťoci. Na principu VCPP Cimrman formuloval několik významných teorií, učinil mnoho objevů a dopracoval mnoho vynálezů.

Např. jak známo vesmír se od velkého třesku rozpíná. Soudí se však, že za nějakou dobu se počne smršťovat. Cimrman domyslel co se stane po ukončení tohoto smršťování. Nutně nastane tzv. velký plesk a tak pořád, čímž vlastně prokázal, že novodobá historie vesmíru jsou v podstatě třesky plesky. Dále musel starý dobrák Cimrman dopracovat mnoho uměleckých děl, aby zachoval VCPP např. za Darwina musel dopracovat objevné vědecké dílo "O původu družek", za Němcovou horor "Dědeček" – odehrávající se na Novém černidle, za Smetanu musel zkomponovat opery "Koupený ženich", "Češi v Braniborách", "Dva vdovci". Dále dotvořil symfonické básně "Pankrác", "Botič", "Blanka", "Z moravských lohó a hajó", za Vejvodu musel složit polku "Tatra lásky", za da Vinciho domalovat portrét "Sterea Lisa".

Cimrman také v rámci VCPP předurčuje rovnoprávnost aplikace předpon mono, bi, di, tri, multi, poly, stereo, quatro. Kupříkladu: k monoklu a binoklu hravě sestrojil stereokl a polykl.

Některé otázky se mu však zdaleka nepodařilo vyřešit. Kupříkladu:

A zde již narážíme na to co má společného VCPP a dnešní soutěž o nejdelší pokojovou květinu. Cimrman se při svém pobytu na Konopišti, kde působil jako učitel, seznámil se zajímavým problémem. Při náhodném rozhovoru s Ferdinandem d’Este, který se konal při procházce lesem, dospěla dvojice velikánů k tehdejší kononopišťské bažantnici. Zde se náš mistr seznámil s problémem v bažantnici obvyklým a to – mladí bažantíci byli napadáni tehdy hojnými dravci. Vznikla tedy potřeba najít vhodný podrost, ve kterém by se mladí bažanti mohli schovat.

Po nějakém čase náš velikán procházel zámeckou halou a do očí mu padla zvláštní rostlina, kterou následník trůnu přivezl ze svých cest. Byla to dnes známá, v domácnostech hojná a také jedovatá – Difnbachia Hybrida a zvláště bych chtěl zdůraznit předponu di. Cimrmana napadlo, že právě Difnbachia by mohla být vhodnou rostlinou pro podrost do následnické bažantnice.

Svěřil se svým nápadem arcivévodovi a ten ponechal našemu Mistrovi v tomto problému volnou ruku. Z počátku Cimrman narazil na problém původu rostliny. Tato rostlina pochází z tropické části Ameriky a tudíž je v našich podmínkách velice choulostivá. S tímto problémem se Cimrman vypořádal přímo mistrovsky. Dle již známého principu parity vypěstoval rostliny nové, odolnější, vitálnější, s většími listy a nazval je dle principu parity – a nyní pozor! – Trifnbachia Cimrmanata. O způsobu jakým se našemu Mistrovi tyto rostliny podařilo vytvořit, se bohužel dochovaly pouze kusé a neúplné poznámky. Z těchto poznámek jsme se dozvěděli, že šlo o jakýsi zásah do struktury buňky – pozor se opis může mýlit – šlo o jakési „klaunování“.

Tyto Trifnbachie byly s úspěchem namnoženy a přeneseny do bažantnice, kde spolehlivě sloužily bažantům jako úkryt. Tím, že rostliny byly jedovaté položil náš Mistr zároveň základy protivzdušné chemické obrany. Bohužel s příchodem zimy ani posílené vyklaunované Trifnbachie nevydržely. Cimrman se proto rozhodl, že pro příští léto vyklaunuje rostliny, které vydrží i naši studenou zimu – tedy Tetrafnbachie. Bohužel v případě Tetrafnbachií se již příroda počala bránit, tak jako se brání všemu předimenzovanému. I když byly Tetrafnbachie mrazuvzdorné a jak princip parity a předpona tetra napovídají, ještě větší než Trifnbachie, měli drobnou vadu – nešli dost dobře množit. Toto zjištění bylo pro našeho génia velkou ranou , ale rozhodl se nevzdávat. Ještě téhož jara vyklaunoval nejmenší Monofnbachii Cimrmanátu, do níž vložil své poslední naděje.

To, jestli Monofnbacie skutečně vydrží i v zimě, již náš mistr nestačil zjistit. Jak již vyplývá z předpony mono, šlo o rostliny nízkého vzrůstu s nízko položenými listy, které si ovšem zachovaly svojí jedovatost. A to byl kámen úrazu – zvláště tedy Cimrmanova úrazu. Skutečně náš mistr byl zřejmě inzultován prchlivým arcivévodou. Bažantíci oštípali nízko položené listy jedovatých Monofnbachií a pochcípali. Zřejmým dokladem této skutečnosti jsou mistrovy zápisky dle expertizy potřísněné slzami a krví.

Na základě těchto skutečností se tedy domníváme, že v tomto okamžiku Cimrman svůj výzkum končí a věnuje se významnějším oblastem VCPP – kupříkladu za Stendhala dopisuje romány Modrý a žlutý a jeho druhý díl Zelený a fialový.

Poslední zmínku o bažantím problému nacházíme v dopise Cimrmanova žáka Zimoslava Bauhause, ve kterém svému učiteli navrhuje využití Monostery Delicioza – známého Filodendronu v podobě Sterostery Bauhausis. Tento návrh již však nepadl na úrodnou půdu, neboť Cimrman se již ke konopišťské bažantnici nikdy nesměl přiblížit.

Děkuji za pozornost.

Bára – Správce stromového parku Spolku