Úvodní slovo ke scénce
Dámy a pánové,
za několik okamžiků uvidíte hranou ukázku, jak podle spolehlivých zdrojů vypadala Cimrmanova hodina Botaniky a Přírodozpytu na Cimrmanově Lyceu ve Vídni.
Při rekonstrukci jsme vycházeli ze svědectví a vzpomínek Cimrmanových žáků, především Zimoslava Bauhause. Ten ve své knize vzpomínek "Die Erinungen an den Titan" podrobně a s láskou vzpomíná na hodiny, které vedl osobně Jára Cimrman.
V ukázce uvidíte také exemplář velmi vzácné rostliny, kterou vypěstoval sám mistr. Jedná se o jedinou známou rostlinu, která roste výhradně za úplné tmy, zato však velmi rychle – až překotně. Jde o Fuscus intenebra crescens praecox. Většímu rozšíření této rostliny mezi veřejností zabránil – podle našeho názoru – zanedbatelný detail. A totiž, že za tmavých nocí byla květina schopna beze zbytku zaplnit celý pokoj tak, že v něm již nebylo možné žít. V zimě, kdy jsou noci delší, pak i pokoje sousední.
Všimněte si prosím také obrazu císaře pána zde visícího. Cimrman zde flexibilně reaguje na vývoj západní fronty za 1. Světové války. (Na scéně učebny, na místě obvyklém, visí obraz mocnáře s hlavou v dlaních.)
Ještě než uvidíme vlastní ukázku, dovolte mi citovat šest zásad pedagogiky dle Járy Cimrmana jak bylo již dříve zveřejněno našimi kolegy z pražského salónu – tzv. "Cimrmanovu šesterku".
- Futurismus
- Separace průtokových poznatků
- Trestání učitele učitelem
- Názorné a úlekové fixace
- Mimoverbální komunikace
- Oživlé dřevo
Musím však upřesnit, že došlo k chybné lokaci jejich vzniku do prostředí Rakousko-Uherské Haliče. Pravdou je, že byly poprvé aplikovány právě v Cimrmanově lyceu ve Vídni, kam se nyní přenesme.
Víťa – Zodpovědný poradce pro duchovní a kulturní úroveň Spolku
